Pamětihodnosti města Český Krumlov - Latrán
Historické jádro Českého Krumlova tvoří dvě části. Starší Latrán vznikl spontánně pod hradem na levém břehu řeky Vltavy. O něco málo mladší je vnitřní město, založené již plánovitě uvnitř meandru řeky. Při pohledu shora působí vnitřní město téměř dojmem ostrova. „Smyčka“ Vltavy je totiž natolik uzavřená, že v nejužším místě se k sobě obě řečiště vzájemně přibližují na méně než sto metrů.
LATRÁN
Název Latrán pochází z latinského výrazu „latus“, jenž lze přeložit jako „postranní“ či „boční“. Vyjadřoval skutečnost, že čtvrť ležela mimo hlavní část města a v minulosti ani nebyla správní součástí Českého Krumlova. Byla k němu dodatečně připojena až roku 1555 Vilémem z Rožmberka. Latrán obývali zejména lidé, kteří se podíleli na zajišťování hospodářského fungování hradu. Dnes nese stejný název ulice, která začíná u Budějovické brány a míří přes Lazebnický most na náměstí. Budějovická brána je nejmladší a zároveň jedinou dochovanou městskou branou z původních devíti. Byla vybudována z popudu Petra Voka z Rožmberka stavitelem Dominikem Comettou v letech 1598 až 1602 a chránila Latrán ze severu.
V blízkosti Červené brány, střežící symbolicky vstup na I. nádvoří zámku, překlenuje Latrán mohutný oblouk. Nese chodbu, jež spojuje zámecké interiéry s nedalekým klášterem. Klášter byl původně minoritský, dnes slouží Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou. S výstavbou klášterních budov s kostelem Božího těla započali Rožmberkové v roce 1350. Později byl klášter goticky přestavěn a kostel byl v letech 1649 až 1681 upraven barokně.
Pozoruhodnou technickou památkou je i samotná výše zmíněná spojovací chodba. Měří téměř jeden kilometr (přesně 900 metrů) a vede z kláštera skrze střechy měšťanských domů a přes výše popsaný podpěrný oblouk až na I. nádvoří. Pak překonává Medvědí příkop a přes II. nádvoří pokračuje do Horního hradu. Odsud přes Plášťový most a střechu barokního divadla míří až do zámecké zahrady. Tento zajímavý architektonický prvek umožňoval panstvu procházet pohodlně a nerušeně celým areálem hradu a zámku. Pravděpodobně však v minulosti nikdy nebyla celá průchozí v jediném časovém období.
V ulici Latrán lze obdivovat řadu domů se zajímavou výzdobou. K takovým patří zejména dům čp. 53 a také dům čp. 39 s nástěnou malbou rožmberského jezdce. Architektonicky zajímavý je dům čp. 37 a dále dům čp. 15 s cennou gotickou výmalbou interiérů. Dům čp. 54 nedaleko Červené brány patřil od roku 1782 schwarzenberskému staviteli inženýru Josefu Rosenauerovi (1735-1804), budovateli slavného plavebního kanálu.
Po levé straně směrem k Vltavě přiléhá k Latránu tzv. Nové město, v němž měla své vdovské sídlo Anna Rožmberská z Rogendorfu, matka posledních Rožmberků – Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Někdejší rezidence i s přilehlými renesančními zahradami je dnes součástí pivovaru Eggenberg.
Nad střechami domů Latránu ční věž bývalého kostela sv. Jošta. Byl založen zřejmě někdy před rokem 1343 na místě někdejší kaple. Jeho součástí býval rožmberský špitál a chudobinec. Koncem 16. století byl kostel renesančně přebudován a později se stal majetkem jezuitského řádu. Zřejmě i proto byl v 18. století za josefinských reforem zrušen a přeměněn na měšťanský dům. Vysoká věž s bání zůstala zachována a dodnes tvoří jednu z dominant historické části města.
S vnitřním městem spojuje Latrán dřevěný Lazebnický most, pojmenovaný podle budovy někdejší lazebny na levém břehu těsně před mostem. V lazebně žila na počátku 17. století dívka se smutným osudem - Markéta Pichlerová, milenka a posléze oběť duševně chorého dona Julia Caesera d'Austria, levobočka císaře Rudolfa II. Don Julius Caesar d Austria (asi 1584 až 1609) žil na krumlovském zámku od roku 1605. Řada jeho skandálních skutků vyvrcholila ve chvíli, kdy v záchvatu zuřivosti pobodal svou milou, dceru lazebníka Pichlera Markétu. V domnění, že je mrtvá, ji vyhodil z jednoho z nejvyšších oken zámku. Lazebnice pád zázrakem přežila, ale svému osudu přesto neunikla. Don Julius si pod pohrůžkou oběšení jejího otce vynutil další Markétinu návštěvu na zámku, kde ji však hned následujícího dne brutálně zavraždil. Tragická událost se stala v roce 1608. Císařův syn byl od toho okamžiku na zámku uvězněn a internace trvala až do jeho smrti 25. června 1609.