Nádvoří zámku Český Krumlov

I. nádvoří zámku Český Krumlov

Zámek Český Krumlov - Pohled z věže na medvědárium a I. nádvoří, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Hradní a zámecký areál spojuje s městem tzv. Červená brána. Tou se, stejně jako zámeckými schody, vstupuje na I. nádvoří. Toto rozlehlé prostranství kdysi fungovalo jako hospodářská část hradu a zároveň jako výběh pro zvířata. Zřejmě odtud pocházelo jeho dřívější označení Rejdiště. Nádvoří je ohraničeno řadou budov. V dolní části, vpravo za branou, stojí gotická Solnice. Dnes v ní turisté najdou infocentrum, kdysi sloužila jako sýpka a sladovna. Ve veliké budově konírny je umístěno lapidárium, v němž jsou instalovány originály barokních plastik z výzdoby zámku. K důležitým objektům na I. nádvoří patřila také lékárna.

II. nádvoří zámku Český Krumlov

Spojovacím prvkem mezi I. a II. nádvořím je most nad hradním příkopem. V něm jsou od roku 1707 chováni medvědi. Na zámku však byla tato zvířata držena zřejmě již od poloviny 16. století. Jejich přítomností se Vilém z Rožmberka snažil „živit“ pověst o spřízněnosti Vítkovců a potažmo Rožmberků s římským šlechtickým rodem Orsini (slovo Orsa znamená v italštině medvědice). „Autorem“ legendy byl zřejmě Oldřich z Rožmberka (1403-1462). Jejím smyslem bylo posunout původ Rožmberků až do slavných časů antického Říma a posílit tak vlastní nadřazenost nad ostatní českou šlechtou.

Zámek Český Krumlov - Kašna na II. nádvoří, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Přímo nad hradním příkopem se vypíná mohutná zámecká věž. K ní přiléhá palácová budova Hrádku, jenž je spolu s věží nejstarší částí celého hradního a zámeckého komplexu. K Hrádku byly v průběhu věků připojovány další stavby. Jednu z nich představuje na II. nádvoří budova bývalé Mincovny. Postavena byla v poslední čtvrtině 16. století a v jejích interiérech je dnes umístěna centrální pokladna zámeckých prohlídek. Přibližně ze stejného období pochází naproti stojící dvoukřídlé Nové purkrabství. Nápadné je svou renesanční výzdobou fasády, provedenou v Čechách poměrně vzácně používanou šerosvitovou technikou zvanou chiaroscuro. Uprostřed nádvoří stojí barokní kašna z roku 1641.

Druhé hradní nádvoří bývalo nazýváno jako gardové. V kasárnách v přízemí Nového purkrabství totiž sídlila Schwarzenberská granátnická garda, která byla na krumlovském zámku umístěna déle než 200 let – od roku 1742 do roku 1948.

Vlevo v rohu nádvoří vedle Mincovny najdou turisté vstup na zámeckou věž a také do nově otevřeného Hradního muzea v budově Hrádku.

Na konci II. nádvoří stojí za povšimnutí štít a průčelí tzv. Máselnice. Tato renesanční budova vznikla úpravou starší gotické věže, z jejíhož patra vedl padací most do Horního hradu. Most překonával druhý hradní příkop, který byl později zasypán a obě části hradu spojila klenutá chodba. V Máselnici, jak její název napovídá, se připravovaly mléčné výrobky pro potřeby zámku.

III. a IV. nádvoří zámku Český Krumlov

Zámek Český Krumlov - III. a IV. nádvoří, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Strmá a zatočená chodba, díky své velikosti spíše průjezd, zavede návštěvníky na III. nádvoří a tím i do prostoru tzv. Horního hradu. Tuto novější a výše položenou část hradního areálu tvoří stavby palácového charakteru s honosnými šlechtickými interiéry. Paláce se dochovaly v téměř nezměněné renesanční podobě, jakou měly v 16. století za vlády Viléma z Rožmberka. Jejich renesanční ráz podtrhuje i bohatá výmalba fasád ze třetí čtvrtiny 16. století. Autorem fresek na III. nádvoří je rožmberský dvorní malíř Gabriel de Blonde, výzdoba na IV. nádvoří je o něco starší, zřejmě z roku 1588 a její autor není znám.

Pozoruhodné je i podzemí pod III. a IV. nádvořím. Ve třech podlažích Václavských sklepů je možné vidět základy vysokých palácových budov. Tvoří je mohutné sloupy a klenby, založené na opracované skále. Tyto unikátní prostory, přístupné z chodby mezi IV. nádvořím a Plášťovým mostem, jsou zároveň sídlem expozice současné keramické tvorby.

Plášťový most zámku Český Krumlov

Zámek Český Krumlov - Působivé spojení mostu Na Plášti s mohutným Horním hradem, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Chodba ze IV. nádvoří ústí na most zvaný Na Plášti či Plášťový. Tato smělá stavba překonává hlubokou, ve středověku uměle vyhloubenou průrvu mezi Horním hradem a V. nádvořím. Most byl budován v několika etapách od konce 17. století až do poloviny století osmnáctého a nahradil původní dřevěnou lávku. Je průchozí dokonce ve třech podlažích – nad volně přístupnou otevřenou částí vedou ještě dvě kryté chodby. Jsou umístěny nad sebou, přičemž spodní spojuje Maškarní sál s barokním divadlem, horní umožňovala panstvu projít nerušeně z obrazárny až do zámecké zahrady.

V. nádvoří zámku Český Krumlov

Toto prostranství a objekty na něm měly původně převážně hospodářský charakter. V roce 1681 zde zásluhou Eggenbergů, jmenovitě Jana Kristiána I., vznikla budova zámeckého divadla. V roce 1766 ji Schwarzenbergové dodatečně upravili do podoby, v jaké existuje dodnes. Na budovu divadla navazuje tzv. Renesanční dům, jenž byl v minulosti součástí hradního opevnění. Páté nádvoří i celý zámecký areál uzavírá železná brána s původní vrátnicí.


Zámek Český Krumlov - mapa areálu, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Mapa Státního hradu a zámku Český Krumlov /pdf/

Nádvoří zámku Český Krumlov